Sloupcová odlučnost minerálů

( Popis )

Při cestování po severních Čechách se setkáte se skalními útvary jakoby složenými z kamenných sloupců. Bezesporu nejznámějším útvarem je Panská skála na Práchni u Nového Boru, hovorově označovaná jako "varhany" nebo "skalní varhany". Proslulá je pravděpodobně díky neobvyklému vzhledu i dobře obnaženým a velmi zřetelně modelovaným sloupcům, ale také díky dobré viditelnosti a příznivé poloze v blízkosti frekventované silnice. V nepříliš vzdáleném okolí naleznete i skalní útvary Čertova zeď, Dutý Kámen (nedaleko Cvikova), Jehla (nad Českou Kamenicí), Pustý zámek (poblíž České Kamenice), Stříbrník (u Stráže pod Ralskem) a sloupcový masiv dosahující výšky až 18 m na Zlatém vrchu (mezi Českou Kamenicí a Chřibskou). Často byl tento materiál těžen ke stavebním účelům a jenom díky ochraně přírody se nám tyto pozoruhodné objekty alespoň zčásti zachovaly.

Ilustrační Obrázek


Skála se viditelně skládá z kamenných sloupců. Průměr sloupců se většinou pohybuje kolem třiceti centimetrů, výrazně nižší průměr mají sloupky, které tvoří skalní suk na Dutém kameni, a naopak gigantická sloupce o průměru až 180 cm najdete na Pustém zámku. Sloupce jsou orientované většinou svisle, ale na Pustém zámku naleznete útvar členěný vodorovně. Nejčastěji jsou tyto útvary tvořeny čedičem, na Pustém zámku se setkáte se znělcovou skálou a na Dutém kameni dokonce s pískovcem. Sloupce dosahují výšky či délky až do 30 m, mnohem menším je však útvar na Dutém kameni.

Ilustrační Obrázek


Většina těchto útvarů vznikla při třetihorní sopečné činnosti. Láva vystupovala na povrch z hloubek větších než 30 km. Při rovnoměrném velmi pomalém ochlazování lávy vznikaly většinou pěti nebo šestiboké sloupce. V pozdějších údobích byly různými erozními procesy obnažovány a preparovány. Vznik pískovcových sloupečků na Dutém kameni rovněž souvisí s vulkanickou činností, ale způsob vzniku je odlišný. Horké plyny a páry doprovázející lávu, která se na zemský povrch nevylila, stoupaly puklinami a zahřívaly pískovec na teplotu, která nestačila k roztavení horniny, ale zpevnila strukturu pískovce. Při následném chladnutí došlo ke zmenšováním objemu horniny, ke vzniku trhlin a k rozpukání pískovce na tenké svislé desky. Místy byly tyto desky dále rozděleny příčnými trhlinami na drobné čtyř až šestiboké pískovcové sloupečky.

Ilustrační Obrázek


Sloupcová odlučnost minerálů