Sekyrka na zvonici

( Pověst )

Na malé vyvýšenině v Bílém Újezdě stojí kostel Proměnění Páně se zvonicí z druhé poloviny 13. století. Obě stavby jsou viditelné z velké dálky. Zblízka si jistě každý povšimne sekyrky zaseknuté v šindelové střeše zvonice. Vypráví se, že měla odstrašit lidi nepočestné, různé lotříky, lotry a lupiče. V okolí se však tradují také dvě pověsti, které vykládají, jak se sekyrka na zvonici ocitla.

Ilustrační Obrázek


Podle jedné byl tesařskými pracemi při opravě zvonice pověřen tesař Adam, mistr proslulý v širokém okolí. Celý úkol se mu dařil, práci již dokončoval a přibíjel na vrchol věže poslední šindele. V závěru mu povolily nohy svírající špičku věže a jeho tělo se dalo do pohybu směrem dolů. Mistr neztratil duchapřítomnost a zasekl sekyrku do šindelové střechy. Ruka však selhala, nedokázala v tom okamžiku spolehlivě sevřít hladké topůrko a svezla se po něm. Adamovo tělo dopadlo na schodiště zvonice.

Druhá pověst vypráví, že představení obce pozvali Pepka Veverku, rychnovského tesaře, když už došky na oujezdské věži dosluhovaly. Vědělo se o něm, že na střeše dělá čest svému jménu, že odvádí poctivou práci, ale také, že dovede poctivě pohlédnout na dno žejdlíku. Brzy se Pepek pustil do práce. Místní se starali, aby při práci netrpěl hladem ani žízní. Tesařský mistr se činil všestranně. Když práci dokončoval, měl notně nabráno. Přibil poslední šindel a ujela mu noha. Pepkovi se podařilo zaseknout sekyrku do střechy a vší silou se držel. Měl velké štěstí. Právě jel kolem sedlák Tintěra s fůrou slámy, stočil povoz před zvonici, Pepek se pustil a dopadl na fůru. To byl velký důvod k napití. Útratu platil Pepek.

Dokumenty, které by některou verzi potvrdily, se nepodařilo nalézt, sekyrka ale zůstává na věži zvonice zaseknuta.

Sekyrka na zvonici