Přehrada na Bílé Desné 18.9.1916

( Popis )

Voda, to je dobrý sluha, ale zlý pán. Voda, která škodí se často projevuje vystupováním z břehů, zaplavováním a poškozováním krajiny i objektů. Když přijde v podobě záplav vyvolaných vysokými srážkami nebo prudkým táním sněhu, zvyšování hladiny a vylévání z koryt probíhá postupně. Lidé mívají příležitost část svého majetku zachránit a vzdálit se ze záplavové zóny. Tento typ záplav zaplavuje často rozsáhlá území a také pomaleji odeznívá.

Mnohem dynamičtější, dravější záplavová vlna proběhla údolím Bílé Desné 18. září 1916, kdy přehrada zadržovala zhruba 260 000 kubických metrů vody. Toho dne došlo k protržení přehrady. Zadržovaná voda se v podobě mocné vlny vyvalila do údolí. Udeřila bez jakéhokoli varování. Doba působení na jednom místě se nechala měřit na minuty. O to strašnější byly její následky. Obrovskou silou ničila, co jí stálo v cestě. Bořila a také odnášela různé stavby. Odplavovala rozličné předměty. Unášela živé tvory i všechen materiál. Zanechala za sebou ohromující škody na majetku. Nejkrutější však byly oběti na lidských životech.

Povodeň zvýšila hladinu Jizery v Železném Brodě, který leží asi 30 km pod místem vzniku tragedie, ještě o 80 cm.

Na památku běsnění živlů se zachoval na domovní zdi v Údolní ulici v Desné původní vodoznak:

Ilustrační Obrázek


Přehrada na Bílé Desné byla projektována jako sypaná zemní hráz. Při budování byla zemina v tělese hráze vždy po navršení 40 cm zhutňována válcováním. Výpustní štola s šoupátkovou věží byla zajištěna proti sedání uložením na betonový rošt. Dlouhou dobu bylo za příčinu protržení hráze na Bílé Desné považováno nerovnoměrné sedání tělesa hráze a štoly s šoupátkovou věží. Štola vlastně vůbec nesedala, protože byla pevně uložena na pilotovém roštu. Údajně tak došlo k postupnému narušení hráze. Výpočty též prokázaly, že projektovaná kapacita přepadů byla nedostatečná a už padesátiletá voda by se přelila přes korunu hráze. Katastrofa na Bílé Desné nadlouho ovlivnila vývoj sypaných zemních hrází v celé Evropě. S velkým časovým odstupem byla v roce provedena nová měření moderními metodami s použitím mnohem dokonalejší techniky. Zpráva přinesla nové poznatky, nevyvracela starší nálezy, ale za hlavní příčiny havárie označila chybu v projektu, která byla důsledkem nedostatečného geotechnického průzkumu podloží. Proto docházelo k průsakům v podloží i k jeho sesedání, pravděpodobně nerovnoměrnému. Tyto jevy jsou považovány za rozhodující příčiny katastrofy.

Bludný kámen, který povodeň přinesla z hor do údolí:

Ilustrační Obrázek


Najdete ho u mostu přes Bílou Desnou v Údolní ulici v Desné.

http://www.jizerky.eu/bila_techn.php
Miroslav Nevrlý, Kniha O Jizerských horách, Severočeské nakladatelství 1981
Ladislav Žák a kol., Jizerskohorské přehrady a katastrofa na Bílé Desné - Protržená přehrada, Knihy 555, Město Desná v Jizerských horách, Liberec 2006

Přehrada na Bílé Desné 18.9.1916