Hodkovický vodník a medvěd

( Pověst )

V dávných dobách stál v Hodkovicích u Mohelky mlýn. Nedaleko mlýna žil vodník, který přes den hospodařil v tůni a večer chodil k mlynářovi do světnice, kde si opékal pstruhy. Mlynář sice neměl podivného mužíka rád, ale protože mu chutnaly ryby, dovolil mu mlýn navštěvovat.

Jednou v noci se ve mlýně zastavil medvědář s velkým hnědým medvědem. Čeleď se brzy s hosty seznámila. Medvědář prošel velký kus světa, a tak vyprávěl, jak se ve světě žije. Medvědář s medvědem si ustlali na podlaze a usnuli. Mlynář si sedl k oknu, zapálil si fajfku a pozoroval řeku. Najednou se otevřely dveře a do vytopené místnosti vešel vodník. Rozložil si své pstruhy na kamna a nasával jejich vůni. Když byly ryby upečené, sedl si vodník ke stolu a začal jíst, aniž by někomu nabídl. Vůně pečených ryb vzbudila vyhladovělého medvěda. Zvíře se vrhlo ke stolu. Vodník nechápavě zíral a řekl mlynáři: „Hospodáři, co to tu máš za podivnou kočku, nenechá mě najíst a sápe se po mých rybách. Hned ji zažeň.“ Majitel mlýna dělal, že spí, proto vodník vyběhl z domu. Huňáč si pochutnal na pečených pstruzích.

Medvědář se svým huňáčem zrána odešel ze mlýna i z města. Když ráno přišel mlynář ke stavidlům, aby pustil více vody na mlýnské kolo,vylezl z vrbiček vodník, ještě vyděšený, a zeptal se: „Máš ještě mlynáři v domě tu příšernou kočku?" Hospodář se podivil: „Ano, kočku mám mourovatou, leží na peci s pěti narozenými koťaty.“ Vodník mlynářova slova nepochopil a zmizel v rákosí se slovy: „Už mám dost té tvé obrovské kočky!“ Od té doby se ve mlýně nikdy neukázal.

Hodkovický vodník a medvěd